Život a dílo
Život a dílo Jana Amose Komenského
(1592-1670)
1592 – Narozen pravděpodobně v Uherském Brodě nebo v Nivnici (Morava).
1608 – Studium na gymnaziu v Přerově.
1611 – Studium na universitě v Herbronu. Začal sestavovat Poklad
jazyka českého (Thesaurus Linguae Bohemicae), frazeologický
a stylistický slovník, na kterém pracoval až do roku 1656,
kdy se toto dílo ztratilo při požáru Lešna.
1612 – Pokračoval ve studiích na univerzitě v Heidelbergu.
1614 – Sloužil jako učitel v Přerově. Ovlivněn četbou díla Ratkeho
a vlastní zkušeností napsal Pravidla snazší mluvnice(Grammaticae
facilioris praecepta) – první ze svých učebnic
(1. vydání, Praha, 1616).
1616 – Stal se knězem Unitas Fratrum Bohemorum. Během následujících
let pokračoval v práci na encyklopedii Divadlo veškerenstva
věcí (Theatrum universitatis rerum), v jejímž úvodu
Komenský vyjmenovává to, co v české kultuře chybí a co chtěl
rozvinout. Plánoval, že Theatrumdoplní ještě o Amphitheatruma
Theatrum scripturae. Během těchto let Češi trpěli těžkými
ztrátami. Komenský psal knihy o teologických a morálních
záležitostech, z nichž mnohé byly autobiografické. Patřil sem
i Labyrint světa a ráj srdce.
1618 – Vypuknutí třicetileté války. Komenský působil jako učitel
a duchovní ve Fulneku (do roku 1623).
1620 – Porážka Čechů na Bílé hoře.
1623 – Během drancování Fulneku císařskými vojsky ztratil
svou rodinu, dům a knihovnu, která byla veřejně spálena.
1627 – Když přebýval a skrýval se v českých horách, četl Bodinovu
Didaktiku, která byla dalším stimulem pro jeho studium.
Na základě císařského patentu byli nekatoličtí duchovní nuceni
odejít do exilu. Komenský začal pracovat na Didaktice české,
což byla „první verze“ Didaktiky velké (Didactica magna). Jeho
Navržení krátké o obnovení škol v království českém (1. vydání,
Praha, 1849) lze považovat za první pokus o uskutečnění obnovitelského
projektu.
OBDOBÍ LEŠENSKÉ
1628 – V exilu v Lešně v Polsku. Mezi roky 1628 a 1633 napsal
několik didaktických knih, k nejznámějším patří: Informatorium
školy mateřské (1. vydání, Lešno, 1633); Brána jazyků
otevřená (Janua linguarum reserata) (1. vydání, Lešno, 1631),
pojaté jako „semeniště všech umění a věd“, které nahradilo jeho
první učebnici Pravidla snazší mluvnice bylo okamžitě přeloženo
do několika jazyků. Později jako úvod k Bráně, napsal
Komenský Předsíň dveří jazyků otevřených (Januae linguarum
reseratae vestibulum). V následujících letech zůstal Komenský
aktivní v oblasti vzdělání, vysvětloval používání svých příruček
pro učitele ve školách, vytvářel plány na jejich zlepšení a rozšíření.
Vyvrcholení této trvalé aktivity na poli vzdělávání byl
překlad do latiny jeho Didaktiky české vydané jako Didaktika
velká (Didactica magna), což mělo být první dílo z řady následně
publikovaných ve spisu Veškeré spisy didaktické (Opera
didactica omnia). Ve stejném období Komenský rozvinul pansofické
bádání, jehož výsledkem byl návrh Předchůdce vševědy
(Pansophiae prodromus) (1. vydání, Londýn, 1637). Práci poslal
svým anglickým přátelům s dotazem na jejich soukromý názor,
tito dílo publikovali bez Komenského vědomí.
1638 – Pozván do Švédska, aby reformoval tamní školský systém.
I když toto pozvání odmítl, povzbudilo jej to k překladu
Didaktiky české do latiny se záměrem rozšířit ji po celé
Evropě.
1639 – Odpovědí na poznámky, které obdržel jako reakci na
Pansophiae prodromus, vzniklo dílo Conatuum pansophicorum
dilucidatio (1. vydání, Londýn, 1639). Mezitím publikoval
řadu vědeckých spisů, které tvořily součást jeho pansofického
výzkumu, a to včetně Physica ad lumen divinum reformanda
(1. vydání, Lipsko, 1639).
1641 – Cestoval do Anglie (na pozvání parlamentu), aby spolupracoval
na založení koleje učených mužů, 4. února.
1642 – Komenský pozván kardinálem Richelieuem do Francie,
aby na Mersenneův návrh reformoval francouzské školství.
Když Richelieu zemřel, bylo od tohoto projektu upuštěno.
V červenci se setkává s Descartem v Endegeestu. V srpnu Komenský
cestuje do Švédska, aby tam projednal s kancléřem
Oxenstjernou školskou reformu. Rozhodl se zanechat pansofických
plánů a vrátit se ke vzdělání.
ELBLAGSKÉ (ELBINGSKÉ) OBDOBÍ
1642 – Elblag (Elbing), dnešní Polsko, v té době ovládané Švédskem.
Komenský začal pracovat na díle Nejnovější metoda jazyků
(Methodus linguarum novissima) (1. vydání, Lešno, 1648),
která, stejně jako Didaktika, měla poskytnout teoretický základ
pro novou řadu příruček: Předsíň latinského jazyka (Vestibulum
latinae linguae) (1. vydání, Lešno, 1649), nová dvojjazyčná
latinsko-německá verze předcházející Brána jazyků otevřená
a Poznámky k nové vstupní gramatice (Annotationes super grammaticam
novam janualem) aj.
OBDOBÍ V SÁROSPATAKU
1650 – V květnu Komenský přesídlil do Sárospataku v Uhrách.
Přijel na pozvání Zsigmonda Rákóczyho, aby začal práci na třetí
řadě knih o vzdělání. Po vysvětlení svého projektu pansofické
školy v několika krátkých textech napsal Komenský Plán
sedmitřídní pansofické školy (Scholae pansophicae classibus
septem adornandae delineatio), po kterém následovaly krátké
komentáře.
1654 – 30. června se Komenský potřetí vrátil do Lešna.
1655 – Zánik školy v Sárospataku kvůli moru. Komenský ztratil
stopu svých textů, které byly v té době v tisku.
1656 – 29. dubna při požáru Lešna ztratil Komenský mimo jiné
rukopis Thesaurus
AMSTERDAMSKÉ OBDOBÍ
1656 – V srpnu konečné přesídlení do Amsterdamu.
1657 Svolání říšského sněmu do Řezna.
1668 – 28. května pozván k vysvětlení pansofických projektů
Královské vědecké společnosti do Londýna.
1670 – 15. nebo 25. října Komenský zemřel v Amsterdamu.